Špatné zvládání svých výdajů a materiální nedostatek pociťuje 15% Slováků. Výsledky za loňský rok sice potvrzují zlepšující se sociální podmínky pro obyvatelstvo, avšak ukazují silné regionální rozdíly.
Vyplývá to z analýzy České spořitelny na základě výsledků indikátoru materiální deprivace zveřejněných Statistickým úřadem.
Statistici při materiální deprivaci zkoumají například schopnost platit hypotéku, nájemné či to, jak čelí domácnosti neočekávaným výdajům.
Nedostatek pociťuje 15 procent Slováků
“Z průzkumu vyplývá, že více než třetina Čechů si nemůže dovolit týdenní dovolenou mimo domov a přibližně třetina nedokáže čelit neočekávaným výdajům. Oba tyto indikátory se však za poslední roky vyvíjejí pozitivně,” přiblížil analytik České spořitelny Matej Horňák.
Naopak, více domácností má finanční problém s udržením přiměřeného tepla v domácnosti (7,8%) a běžnými platbami za nákupy, nájem či splátky hypotéky (10,2%).
Výsledné hodnoty pro Slovensko za rok 2019 říkají, že až 15,2% lidí trpí hmotnou deprivací, což představuje pokles o dva procentní body (p. B.) Oproti předchozímu roku, avšak počet lidí trpících závažnou deprivací mírně vzrostl o 0,9 p. b. na 7,9%.
“Z průzkumu také vyplývá, že materiální deprivace ohrožuje zejména lidí nad 65 let a především ženy. Její závažné formě jsou vystaveni především mladí do 18 let a ženy starší 65 let,” doplnil Horňák.
Rozdíly mezi regiony jsou silné
Na Slovensku však pozorovat silné regionální rozdíly. “Vysoko nad ostatními je Ústecký kraj, kde až téměř 26% obyvatel bylo v roce 2019 vystaveno materiální deprivaci. Následují Ústecký (19,5%) a Středočeský kraj (17,1%). Naopak nejmenší podíl obyvatel vystavených nedostatku je v Žilinském (9,3%) a Karlovarském kraji (10,9%), “přiblížil Horňák.
Tato situace podle analytika motivuje obyvatelstvo, aby se za “lepším životem” či “lepší prací” vystěhovalo do jiného regionu či jiného státu.
“Dochází tím k takzvanému odlivu mozků, což snižuje potenciál regionů a vytváří hladové doliny, protože potenciál jednotlivců realizuje někde jinde,” vysvětlil Horňák.
Podle jeho slov bude zajímavé sledovat i dopady pandemie na výsledky průzkumu za rok 2020.
“Rostoucí nezaměstnanost a nižší množství odpracovaných hodin, vyplacených příplatků či odměn zasahuje rozpočty spotřebitelů a může ovlivnit nejen plnění jejich finančních závazků, ale i vlastnictví předmětů dlouhodobé spotřeby či schopnost vycestovat na dovolenou,” konstatuje Horňák.
